Co já vlastně o tom vím

Dneska ležím s chřipkou v posteli a v tom mi zvoní telefon. Volá kamarád co shání nějakou práci, klidně i na černo. Přestože má vysokoškolské vzdělání, tak se mu za několik let, co ve Vídni z rodinných důvodů rozhodl žit, nepodařilo získat pracovní povolení. Bohužel ho musím odmítnout, že o žádné práci zrovna nevím – ve firmě sice sháníme programátory, ale on má vystudovanou ekonomku. Tak mi alespoň přeje všechno nejlepší k svátku a já se divím, k jakému že to svátku, ten mám přeci na jaře. Až po jedné větě si uvědomuji co tím myslí. Když si od svého věku odečtu dvacet, tak mi vyjde sedm, proto asi hodně věcí beru jako samozřejmost, ale pro něho dnešek skutečně svátkem je! Když mě prosí abych napsal na stránky něco o 17. listopadu, tak si říkám co já vlastně o tom vím. Proto raději jen skromně popřeji:

• Evropské unii aby se spíše osvobozovala a bariéry typu různých kvót a pracovních povolení odbourávala.
• Nám všem aby se už nic podobného jako nacismus/komunismus neopakovalo a studenti nemuseli vyjít na 17.listopadu do ulic po třetí.