17. listopad

17. listopad 1989 odstartoval bržděná přání obyčejných lidí na cestování na západ. Byl jsem také tenkrát v první vlně turistů ve Vídni, přivítala nás Vídeň s hromadnou dopravou zdarma, vstup do Schoenbrunnu byl také zdarma. Mariahilferstrasse nás přivítala neony a zbožím, co jsme neznali.

Co se změnilo za těch dvacet let? Očekával jsem rychlejší výstavbu dálnice z Česka do Vídně, Slováci to zvládli rychleji, pracovní povolení je nutné stále jako kdysi. V Česku už nám skoro žádný podnik nepatří, Škoda,pivovary, banky atd. Nezaměstnanost je všudepřítomným znakem kapitalismu,ať v Česku, Slovensku nebo Rakousku. V tom se v ideologii komunisti nemýlili.

Můžeme si porovnat své lyžařské či lezecké umění na rakouských horách, navštívit památky z dob Rakouska a Rakouska-Uherska.

Pro většinu Rakušáků jsme však pořád jen Ostblock, na který vzpomínají, protože měli devizi a v Ostblocku bylo všechno za hubičku.

Vídeň se stala multikulturní a multinárodní metropolí. Potkáte tu všechny rasy a národy světa.

Pořád tu někdo jde pozpátku, jak psal Karel Havlíček Borovský, naposledy studenti demonstrovali proti německým studentům na univerzitě.

Jsme součástí Evropy, ale ještě pořád jsme tady neplnoprávní.

Očekával jsem tehdy, že ke srovnání dojde za 10 let. Uběhlo 20 let a srovnal to jen velkokapitál a internet.

A to je také účelem těchto webových stránek.
Rokytles